Dermacol sprchový gel

Dneska mám krátkou recenzi o antistresovém sprchovém gelu Dermacol - Aroma Ritual Hrozny s limetkou.

Už na úvod musím říct, že opravdu náááádherně voní! Jsem z něj celkem dost nadšená. Je to sice gel, ale nevysušuje pokožku, je příjemný a ta vůně je prostě fakt antistresová. 

Velkým plusem je i fakt, že se po něm nemusím mazat krémem, protože mám pokožku hezky jemnou, hydratovanou a provoněnou.

Seženete ho třeba zde za 50,- až 60,- Kč. 

Sice nejlepší sprchová věc, kterou jsem kdy měla byl Pomerančový sprchový krém od Ziaji, ale tohle pasuji na druhé místo.

V  této řadě seženete samozřejmě i jiné vůně, třeba meloun, čokoládu, jasmín a pistácii. Všechny jsem je v drogérce očuchávala a voní nádherně. 

Děkuji eshopu krasa.cz za poskytnutí výrobku k recenzi.

Co vy a sprcháče? Dáváte přednost sprchovým gelům/krémům? A co vůně, je pro vás důležitá? (Já třeba miluju, když mi po umytí voní sprcháčem celá koupelna:))

Proč se o své vlasy bát....

No jo. O vlasech jsem tady toho řekla už dost, ale pořád jsem neřekla všechno (já tajnůstkářka!). Miluju je a nenávidím zároveň. A taky se o ně bojím! Ptáte se proč vlastně? Čtěte dál...a nebo se taky můžete jít věnovat smysluplnějším činnostem (to bych možná doporučovala víc). 
Vyrostla jsem v rodině, kde velela moje babička. Rázná to paní. Moje babička milovala dlouhé vlasy. A já jako hodná holčička jsem musela mít dlouhé vlasy.  Vlasy jsem měla do pasu, pak až pod zadek. Půlka lidí si ze mě dělala srandu, že si většinu na svých vlasech sedím (ono taky kam je chcete dát, zametat s nimi zem?), nebo že si z nich můžu udělat šálu na zimu (jo, to bylo ale celkem dobrý, vlasy jsem neměla mokré od sněhu a ještě mě to hřálo...no, vzpomínáte na "Ladovskou zimu"?). Většinu času jsem nosila čelenku a vlasy jsem měla v culíku. S tím culíkem jsem protrpěla půlku základky. Občas se teda babička nebo tatínek (kterého jsem to musela naučit) obětovali, aby mi udělali pletený culík. Jo, půl hodiny v háji, všichni naštvaní, že nestíhají, ale Lady měla krásné vlasy. 
Díky mým culíkům, které jsem nosila od rána do večera jsem měla vlasy pěkně zacuchané. Maminka se vždycky nabízela, že mi je "odcuchá", ale měly jste jako děti rády, když vám někdo kudlil vlasy? Já teda ne! Já se jednou za půl roku naštvala, kus cuchance ušmikla, a všichni byli spokojení. 
No, pokračuju dále... Asi na druhém stupni základky mě moje "chlouba" začala pěkně štvát. Ty dlouhé vlasy jsem začala nesnášet. Tenkrát jsem zbožňovala Olsenky, a chtěla jsem mít sestříhané vlasy jako ony. Když jsem to řekla babičce, ta mi to rázem zatrhla, a prý pokud se budu stříhat, tak ať si jí nepřeju. Jo, nepřála jsem si ji, ale překecala jsem maminku, ať mi vlasy ustřihne aspoň po pas. Jo, to byla tenkrát úleva. Babička sice málem chytla infarkt, ale opět se žilo dál. V devítce mi nějak ruplo v bedně, našetřila jsem si z kapesného a řekla jsem si, že risknu svůj život (a trochu i ten babiččin) a půjdu ke kadeřníkovi. Tam jsem si vyprosila ofinu, zastřižení vlasů o pár cenťáků a melír. Musím říct, že jsem odtamtud odcházela neskutečně spokojená. Neměla jsem totiž melír v tom pravém slova smyslu, spíš mi hodný pán vykouzlil skvělé zlaté odlesky. Půlka lidí ve škole mě tenkrát nepoznala. 
Na střední mi rupalo v bědně čím dál víc (asi to bylo tím novým prostředním, zkoušením alkoholu a podobných věcí...) a vlasy jsem začala zkracovat. V roce 2010 jsem došla k nejkratším vlasům, které jsem doposud měla, a to bylo takové delší mikádo. Jo, cítila jsem se o pár kil lehčí a o pár let starší. 
No, ale krátké vlasy mě taky moc dlouho nebavily. Chtěla jsem opět všechny své dlouhé vlasy zpět. Chvíli to trvalo, a teď jsou tu semnou!
Bojím se o ně, že si je přivřu do dveří (už se to stalo), že si je ve spánku přilehnu (stalo se), že si je nechtěně zapálím (taktéž se stalo), že se mi nepodaří účes, který budu tvořit hodinu (stalo se) a že si je skřípnu do zipu (jo, to sakra bolí). Prostě se o ně bojím.
Ale jsem neskutečně ráda, že je mám. Ikdyž mám občas chuť být holohlavá.

Co vy? Bojíte se o své vlasy? Milujete je, nebo nenávidíte?

Já a moje vlasy 2013/1.

Rozhodla jsem se udělat takový update toho, jak se starám o své vlasy (jeden příspěvek je třeba ZDE). Takže...začala bych tím, jaké moje vlasy jsou. Jsou celkem bezproblémové, mám je přirozeně lesklé a jediné co je trochu trápí jsou suché konečky. Co se týče barvy vlasů - to, co vidíte na fotkách je moje přírodní barva. Vlasy si nebarvím už nějaký ten rok a ani to nemám v plánu.  A ty světlejší odlesky, kterých si na mě můžete všimnout jsou taky přírodní, prostě mám takový svůj vlastní melír :D Mám vlasy tmavě hnědé, ale hází mi to takové nazrzlé odlesky, proto to vypadá zvláště. 

Jinak mi vlasy rostou rychle (možná až moc). Teď je mám tak nějak do pasu, a řeknu vám, není to žádná sranda (a to jsem kdysi měla vlasy pod zadek, haha). 

Co se týče šampónu a kondicionéru, používám teď ty, které jsem dostala ve Wella studiu. Zaujaly mě a jsem s nimi spokojená. Celá řada Fizz Control má vlasy uhladit, což se mi hodí, protože po umytí jinými přípravky mi ofina trčí do všech světových stran a složitě se upravuje. Ale s těmahle pomocníkama je to v pohodě. Jediné mínus je, že jsou vlasy trochu splihlé, ale to se dá taky snadno vyřešit. 

Zmizelý objem řeším buď Push-Up volume od Shaumy (ale bohužel tahle věc se dává na mokré vlasy, a pak se musí vyfénovat a mě fén odešel do věčných lovišť, ze kterých se už nevyhrabe), nebo pěnou od Welly, po které se vlasy fénovat nemusí a i tak vytvoří super objem (a neslepuje vlasy, juchú). A co se týče laků na vlasy, tak používám buď obyčejný lak od Balei, nebo tenhle nový od Welly (jo, zase Wella, a zase věc zdarma, ale nezabíjejte mě! Já to fakt testovala a jsem s tím spokojená). Každopádně abych to nezakecávala...tenhle lak vlasy neslepuje. Účes drží, ale je pružný! To znamená, že se vám trochu rozcuchá, když zafouká vítr, protože to neudělá takovou tu šílenou "helmu", jako třeba lak od Balei. No nevím jak vy. Jsou sice situace, kdy potřebuju aby "všechno drželo tam, kde má" - to řeším Baleou...a pak jsou situace, kdy si nakroutím ofinu, ale chci aby to vypadalo lehce nedbale a hlavně aby to vypadalo, že jsem si to nakroutila před 5 minutama - to řeším Wellou. Pokud mi tu zas někdo napíše, že ten lak stojí za prd...jo, pro někoho možná ano, ale já vím k čemu ho mám a svůj účel plní ;).

Na česání už nějakou dobu používám Tangle Teezer, který je fajn, ale občas vlasy elektrizuje. Když mám vlasy mokré, rozčesávám je hřebenem od Welly, který jsem taky dostala ve Wella studiu, a jsem s ním spokojená. A jak řeším ty suché konečky? Sérem s marockým olejem od Avonu, které mám opravdu ráda, a budu ho kupovat dál. Vlasy jsou po něm hebké a hydratované. A pak taky olejíček od CHI. Když jsem ho použila poprvé, byla jsem z něho nadšená. Vlasy byly ještě více lesklé, než je mám normálně, byly hebké...no prostě radost na ně sáhnout. Ale když jsem ho použila víckrát, "zázračný" efekt se nějak vytratil. Takže příště asi zkuším Biosilk, který je trochu recenzován trochu nadšeněji, než zmíněný CHI.

No a nakonec - mé nejčastější účesy. Nejvíc nosím vlasy v pleteném culíku na stranu, nebo si "vlnknu" ofinu a zbytek vyžehlím, no, nebo si vlasy navlním celé, ovšem tento proces je velice zdlouhavý a strávím s ním půlku odpoledne:D No a když je příležitost, čas a nějaké šikovné ruce, nosím i nějaký ten drdol...

Otázka dne:

Co vy a vaše vlasy? Jste spokojené? Jaký je váš nejoblíbenější účes?