Jak na pracovní pohovor 2.

V druhé části o pracovních pohovorech vám povím (resp. napíšu), jak se na takový pohovor připravit a jak se na něm chovat. Opět jsou to hlavně mé subjektivní názory, mísící se s informacemi ze školy, a z pohovorů, které jsem absolvovala. (Jsou to vlastně takové rady, tipy. Nijak jsem to neuspořádala, takže mě nezabíjejte. Pokud vás toto téma zajímá, tak si to hold přečtete, a pokud vás to nezajímá, tak hurá - běžte jinam).

Informace - Zjistěte si něco o firmě, kam jdete dělat pohovor (oni vám sice na pohovoru většinou převyprávějí nějakou tu historii podniku, a filozofii firmy, ale pokud uvidí, že o firmě už něco víte, je to pro vás plusový bod). 

Usmívejte se! K tomu není ani co dodat. I když máte šílenou depresi, snažte se překonat a vykouzlete na vašem obličeji ten nejúžasnější úsměv, který umíte. 

Buďte pozitivní! Tento bod souvisí s bodem předchozím. Pokud se usmíváte, budete působit pozitivně a zanecháte rozhodně lepší dojem, než kdyby jste seděli a tvářili se jakoby jste právě snědli kyselý bonbón, nebo jako kdyby vám právě umřel váš milovaný křeček.

Choďte včas! - Je to vhodné a měli by to praktikovat všichni, nejen když jdou na pracovní pohovor! Mě se občas stane, že jsem na pohovoru i o půl hodiny dříve :D Každopádně, najděte si na kouzelné stránce Idos.cz spoje, které vám do místa pohovoru jedou, pak k tomu připočítejte tak 10 minut, kdy budete třeba dané místo hledat, dále dalších 5 min než v dané budově najdete příslušnou kancelář a...a to stačí. Pokud se vám opravdu stane, že uvíznete v dopravní zácpě (nebo máte jinou zácpu), zavolejte pánovi či dámě, se kterými máte pohovor domluvený a omluvte se, že přijedete pozdě, či že nepřijdete vůbec. Nejhorší je, když na vás někdo někde čeká a čeká a čeká a vy nikde a pak ještě nezvedáte telefon (to platí vždy a všude, nejenom při pohovorech). 

Odpovídejte! - Na všechny otázky, na které se vás zeptají, odpovězte. Pokud se vás ale zeptají na příliš osobní otázky (jste zadaná, chodíte do kostela, koho jste volila apod.), tak odpovídat nemusíte.

Buďte asertivní - Pokud nevíte, co to asertivita je, doporučuju vygooglovat. 

Prodejte se! - Samozřejmě to neberte doslova. Chce to sebevědomí a prořízlou hubu. Například já jsem byla na pohovoru na místo obchodního zástupce, ale nemám v tomto oboru žádné zkušenosti. Pro přijetí je bohužel tato zkušenost podmínkou. A víte co? To místo mám! Jak se mi to podařilo? Ukázala jsem, že jsem pozitivní, mám nadšení pro produkt který bych měla prodávat, a myslím, že jsem zanechala skvělý první dojem. Pán říkal, že i když příslušné zkušenosti nemám,  prodala bych mu nejspíš i nadmutou kozu. A to je fajn, co říkáte?

Je to o vás! - Ano, pohovor je opravdu jen o vás. Budou se vás ptát jaké máte zkušenosti, koníčky, co umíte a neumíte, jestli se domluvíte anglicky, jestli rozumíte oboru (někde se mohou právě i na otázky, týkající se oboru, ve kterém chcete pracovat), jestli si myslíte, že byste takovou práci zvládla (na to odpovídejte že ANO!). Opět to souvisí s bodem uvedeným výše. Prostě a jednoduše, dokažte, že v sebe věříte, že dokážete nemožné, ale moc to nepřehánějte. Hlavně nelžete! Pokud jim budete tvrdit, že umíte mluvit plynně francouzsky, a přitom umíte v tomto jazyce pouze správně vyslovit Yves Saint Laurent, tak to poznají. A už budete mít malý vroubek. Pak jsem ale samozřejmě věci, které nemusíte úplně umět, ale rychle se je naučíte (například tabulky v Excelu, pokud nemáte IQ tykve, tak se to prostě zvládnete naučit i v průběhu práce...). Dále se vás jednoduše zeptají, co jim můžete nabídnout. Nikdy neodpovídejte ve stylu "...no...já nevím...asi nic...". S takovou odpovědí nečekejte, že vás vezmou. 

Další tipy a rady:

• Většinou si vás pozve na pohovor jedna konkrétní osoba. Zapamatujte si její jméno, fakt se to hodí. Když totiž v dané budově, kde mají milion kanceláří hledáte někoho "s kým tam máte pohovor", hledá se fakt špatně. 
• Oblečení jsme už řešili minule. Takže dodávám znovu, že na tom také dost záleží. A těsně před pohovorem se přesvědčte, že máte "vše na svém místě".
• Životopis. Ten si s sebou přineste určitě. Většinou ho sice mají vytisknutý, ale jistota je jistota a oni aspoň uvidí, že jste přišli připraveni. (p.s. jak napsat a upravit životopis najdete na netu, pokud to neumíte. Opravdu je spousta různých předloh, podle které si hezký životopis vytvoříte. Hlavně v životopisu nelžete, jak jsem již zmínila, může vám to později být dost na škodu).
• Čas jsou peníze. Proto opět opakuji, choďte včas! 
• O svých minulých zaměstnáních a brigádách mluvte pozitivně.
• Oční kontakt a stisk ruky. To je taky very important. Nekoukejte do zdi, ale na člověka, který s vámi mluví. Ale zase to nepřehánějte, když budete na někoho vyloženě zírat, taky to není moc dobré. Co se týká stisku ruky, snažte se být opět co nejvíc přirození. Žádná leklá ryba či medvědí stisk. 
• Vypněte telefon! Opravdu není vhodné, když vám při pohovoru zvoní telefon a naprosté faux pas je, když zvonící telefon zvednete! Prostě ne, ať se děje co se děje.
• A kolik za to dostanu? O finančním ohodnocení vám většinou řeknou sami. Není úplně vhodné se na to ptát, zvláště na začátku pohovoru ne. Pak by to samozřejmě vypadalo, že vám jde jen o prachy. Také se vás mohou zeptat, jakou odměnu si představujete. Mějte už předem v hlavě připravenou odpověď. A rozhodně se nepodceňujte, ale ani nepřeceňujte. Průměrný plat v naší republice je kolem 20 000,- takže lidé většinou odpovídají, "že těch dvacet by jim tak jako vystačilo...".
• Ptejte se. Pokud něčemu nerozumíte, určitě se nebojte zeptat. Většina lidí s tím mám problém, něco nechápou, ale bojí se zeptat, aby nebyli za blbce. Věřte mi, za blbce nebudete.
• Nemějte strach. Pokud víte, že s vámi bude dělat pohovor třeba generální ředitel, je možné, že se budete bát. Někdo se bojí i pohovoru s personalistou. Tak vám řeknu jedno - nebojte se. Snažte se překovat svůj strach. Nikdo vás nechce zabít, nejde o život. Takže se hoďte do klidu a před pohovorem si třeba řekněte, že jdete "jen tak pokecat" (mě osobně to třeba dost pomáhá).

Ano, a buďte úžasné, okouzlující a to minimálně tak, že si z vás ostatní sednou na zadek a budou vás chtít přijmout.